Fotopříběhy / Řím - Cesta tam a zase zpátky

Innsbruck

V neděli ráno bylo město více než klidné. V ulicích jsme potkali maximálně fotografa nebo čistící vůz. Využili jsem tedy příležitost a procházeli jsme se prázdným městem. Potom už nás čekala lanovka na místní vyhlídku Top of Innsbruck (2334 m n.m.), kde jsme kromě několika příslušníků různých asijských národů potkali také velmi přítulné ovčí stádo. Cestou z vyhlídky jsme ještě navštívili místní Alpskou ZOO, navečeřeli se, vyprali oblečení a těšili se na další cestu.

Verona

Verona byla krásná. Klidné městečko obehnané hradbami a plné restaurací, kaváren, obchodů, památek a dobré nálady. Žízeň jsme zaháněli v místních pítkách a před sluncem se schovávali v úzkých uličkách. Ovšem po městě se procházelo až nezvykle velké množství lidí v černých rockových tričkách, že by snad Veroňané vyznávali tento hudební styl? Vše začalo dávat smysl až když jsme se večer vrátili k místní aréně, kde už se tvořily fronty na koncert skupiny Scorpions. My jsme ale spěchali na ubytování nabírat síly na další den.

Řím

Cesta do Říma byla velmi vydatná. Italská armáda se zřejmě rozhodla cestovat stejným vlakem jako my, takže jenom dostat se k našem místům ve vlaku byl nadlidský úkol. Naštěstí měli v Itálii stále povinné respirátory, které alespoň trochu filtrovali smrad z vozu plného spocených chlapů.

Po příjezdu jsme zamířili rovnou do ZOO. Na české poměry šlo o průměrnou ZOO, ale překvapil nás výběh s medvědy, kteří byli nečekaně aktivní. Potom jsme se stavili na Španělské schody, což jsou prostě hezké schody. Ivča dostala růži od černocha podle jeho slov zdarma, ale vzápětí jí musela vrátit, protože po Jířovi chtěl najednou zaplatit. Zničení vedrem s těžkými batohy a plným močákem jsme konečně dorazili na ubytování. Večer jsme to jen tak mimochodem vzali přes Colosseo na večeři do místní restaurace Ristorante la Nuova Piazzetta, kde jsme ochutnali domácí italské těstoviny a tiramisu servírované v moka konvičkách.

Další den ráno nás nenapadlo nic lepšího, než sednout na metro směr Vatikán. Už před vstupem do města jsme se museli zařadit do dlouhé fronty dalších zájemců o vstup. Všichni mávali nějakými zelenými vstupenkami, které jsme samozřejmě neměli. Ale znáte to, když už někde tak dlouho čekáte, tak to prostě musíte zkusit. Naštěstí jsme se do města v klidu dostali. Po nějaké době nám došlo proč ty fronty a lístky, ten den měl totiž papež Franta audienci a tak jsme měli štěstí a papeže si vyslechli. Byl to hezký zážitek, který ještě podtrhovala krásná architektura slavného náměstí Piazza San Pietro.

Zbytek dne jsme strávili v ulicích. Mimo jiné jsme viděli Castel Sant’Angelo, Foro Romano, Piazza del Campidoglio, Altare della Patria, Pantheon a Piazza Navona. Potom už nás chlad nahnal do blízké restaurace na večeři. Nakonec jsme stihli navštívit i Fontanu di Trevi a Piazza del Popolo. Během celého dne jsme se odměňovali zmrzlinami a kávou, sledovali chaotický a neuklizený Řím, bavili se nad místními pouličními prodejci čehokoliv. Po dalším náročném dni už jsme se těšili do postelí, avšak ze spánku nás v noci vytrhnul hluk z ulic, troubení klaksónů, chřastění řechtadel, výbuchy petard a řev šťastných Římanů, jejichž fotbalový tým vyhrál Evropskou konferenční ligu.

Na poslední den naší cesty jsme si naplánovali ještě prohlídku lázní Terme di Caracalla a koupání v moři. Obojí se podařilo, a tak jsme konečně po několika hodně náročných a horkých dnech skočili do studeného Tyrhénského moře, sbírali mušle, pozorovali želvy a odpočívali.

Nakonec jsme ze stanice Castel Fusano v Ostii nasedli na příměstský vlak a po kolejích dojeli až do Pardubic.